Středa 5.8.

Vlak z Nymburka  odjíždí s hrstkou  táborníků směr Praha hlavní nádraží, kde přistoupí zbytek výpravy. Ku podivu jsme všichni, nikdo tábor nevzdal. Po čtyřhodinovém trmácení vlakem a autobusem přicházíme po čtvrté hodině odpolední do tábora na břehu Nežárky, vítáni šuměním splavu.....

a co hlavně vůní z táborové kuchyně. Ale ze všeho nejdříve začíná obvyklý příjezdový rituál – rozdělení do oddílů a ubytování. Následovala první společná táborová večeře. Po večeři nás na klubovně hlavní vedoucí Vašek seznámil se jmény našich vedoucích. To se to tedy sešlo. Dvě Jitky, dvě Danči, jedna Dáša a dva Vláďové. Kdo se v tom má vyznat, ale my to zvládneme. Po seznámení s vedoucími a táborovými pravidly jsme dostali po zbytek večera volno. Všichni se rozeběhli do chatek, což se neobešlo bez prvních oděrek a práce pro naší zdravotnici, po zakopnutí a pádu naší kamarádky. Po deváté hodině jsme všichni ulehli do táborových postýlek, jelikož nás ráno čeká budíček v otřesných sedm hodin a rozcvička. Brrr.  Pomalu jedna po druhé usínáme, zmoženy cestováním.

Zapsal:   Oddíl nejstarších děvčat


Čtvrtek 6.8.

Ráno nás probudil pronikavý zvuk píšťalky už v sedm hodin. I když se nám moc nechtělo, vyhrabali jsme se ze svých vyhřátých postelí a nastoupili jsme na námi všemi oblíbenou rozcvičku. Po rozcvičce jsme si šli uklidit své propůjčené domovy a potom nás čekala snídaně v podobě čerstvých vypečených rohlíků. Po snídani si každý z vedoucích vzal svůj oddíl a začalo seznamování, což trvalo skoro až do oběda. Těsně před obědem nás hlavní vedoucí, coby přednosta stanice, seznámil s tématem celotáborové hry, která je letos v duchu nádražnickém. Byli jsme rozděleni do čtyř týmů, na červené, modré, žluté a zelené. Potom následoval oběd, ke kterému jsme měli vynikající polévku s vajíčkem a kuře s bramborem. po obědě jsme se všichni odebrali do chatek a měli jsme do půl třetí polední klid. Když jsme si dostatečně odpočinuli, sdlábli jsme našlehaný tvaroh s meruňkami a vrhli jsme se na zkušební jízdu v podobě opičí dráhy. Každá družina se musela chytit jako mašinka a po dráze lézt po čtyřech, skákat přes švihadlo, chodit jako káčátka, přejít kluzkou dráhu, projet slalomem a nakonec se trefit míčem do kbelíku, to všechno na čas. Mezi tím zbytek družin plnil na jídelně další úkoly. Po proběhnutí všech družin zkušebním okruhem nás čekaly turnaje v kopané a přehazované. Pak nastala osmnáctá hodina a s ní i večeře v podobě špaget. Po večeři byl večerní nástup s vyhlášením výsledků z dneška. Dnes vyhrál tým zelených. Večerní program byl takový, že jsme cvičili nástupy, kvůli hluku na večerním nástupu. Jelikož jsme se na cvičných nástupech zklidnili, dostali jsme za odměnu zkrácenou diskotéku. Do pelechů jsme zalehli ve 21.45.

Zapsal: Oddíl nejstarších kluků

Pozn. redakce: články vychází v původním znění bez úprav, originály rukopisů k nahlédnutí v redakci. (Až na ten pravopis)


Pátek 7.8

Dnes ráno jsme měli budíček bohužel opět v sedm a zase rozcvička. A tak děláme, že nás to baví, třeba s tím vedoucí přestanou. Následovala hygiena, úklid, snídaně. Po snídani jsme měli program po oddílech a hráli jsme různé hry´až do oběda. K obědu jsme měli gulášovou polévku a buchtičky se šodó. Po obědě opět polední klid a po něm celé odpoledne v lese. Byl vyhlášen úkol nasytit dělníky při stavbě trati což obnášelo sesbírat formou soutěže mezi družinami co nejvíce kelímků borůvek na knedlíky. Ale po příchodu do lesa se zjistilo, že už je po hlavní sezóně a borůvek málo, tak se úkol změnil na tři kelímky každá družina alespoň na koláč. Při sbírání jsme dostávali další úkoly – postavit z lesního materiálu mašinku, hádat známé osobnosti a napsat co nejvíce slov na dané písmeno. Pak nás vedoucí opustili a nechali jen pod dozorem Vládíka. (Tak jsme si Vladimíry rozlišili – Starší Vláďa. mladší Vládík). Proč to udělali jsme se dozvěděli až za chvíli. Vedoucí nám vyznačili fáborky cestu domů různými oklikami. Jen tak tak jsme stihli večeři. Byli jsme vyhladovělí jak ti dělníci na stavbě trati, tak jsme sekanou s bramborovou kaší slupli, jen se zaprášilo. Po večerním nástupu nás vedoucí zahnali na klubovnu, proč, když bylo venku tak hezky jsme se měli dozvědět na konci her na klubovně. Hráli jsme „Hádej kdo jsem“ se železničářskou tématikou. Výhybkáře účastníci hry poznali, ale naštvaného cestujícího ne i když byli blízko a dokonce to někdo vyslovil. Navíc, aby si zasoutěžili všichni jsme hádali úryvky písniček a slavné hlášky z filmů.Pak byla vyhlášena druhá večeře a po ní následovala krátká diskotéka, což jsme se divili, když už bylo půl desáté. Pravdu jsme se dozvěděli až za chvíli, když se najednou začal počet tanečníků snižovat. Po družinách se začali tanečníci vytrácet a probleskla zpráva – noční hra. Venku jsme se dozvěděli, že se jmenuje „Noční cesta lásenickým pacifikem“. Družina byla rozdělena na dvě poloviny a ve svitu blikaček, které vyznačovaly cestu a už samy svým blikáním působily strašidelně, jsme absolvovali okružní cestu lesem. Do oken pacifiku nám cestou nakukovala různá strašidla a některé i vystrašila. Do postelí jsme se dostali okolo půlnoci.

Zapsal: Oddíl mladších děvčat


Sobota 8.8.

Budíček v devět hodin a bez rozcvičky. To asi proto, že byla noční hra, ale i tak to byla paráda, tak dlouho lenošit. Kdyby to tak bylo každý den. Snídaně byla až o půl desáté, takže dopoledne se nám do oběda zkrátilo jen na dvě hodiny. Tak vedoucí rozhodli, že se půjde do vesnice do obchodu utratit nějakou korunku. Obchod jsme sice nevykoupili, ale pamlsků bylo dost. Na oběd už jsme byli zpět a očekávala nás svíčková a po ní polední klid. V táboře nebyl o poledním klidu žádný pohyb, protože naše nacpaná břicha polední prudké sluníčko udělalo své. A protože slunce pálilo celé odpoledne, skončili jsme opět v lese, kde byl příjemný chládek. Jeli jsme opět vlakem, ale tentokrát už ve dne a to dokonce orient expresem. Na každé jeho zastávce jsme plnili úkoly v podobě otázek o zemi, kterou projížděl. Orient expresem jsme se vezli až do večeře a hádejte do které země nás expres dovezl protože k večeři bylo rizoto.Po večeři a večerním nástupu jsme pokračovali v rozehraném turnaji ve fotbale a přehazované.Jo a na večerním nástupu nám byla vyhlášena témata na zítřejší večerní divadelní představení, které si mají jednotlivé družiny během zítřka připravit. Večerka byla vyhlášena ve 22.00

Zapsal: Oddíl mladších chlapců


Neděle 9.8.

Budíček opět v  devět hodin zase bez rozcvičky, to se nám líbí. K snídani vánočka a kakao, co víc si můžeme přát. Neděle je neděle a tak celé dopoledne probíhalo v poklidném tempu. Starší a nejmladší děvčata batikovala trička a šátky. Barvami kouzlila přenádherné obrázky a zajímavé orientální vzory pomocí gumiček. Prostřední děvčata si zahrála přehazovanou mezi sebou mimo soutěž. Starší kluci vozili na loďkách malé kluky. Tak v poklidu uplynulo dopoledne. Bylo tu poledne a kuchařka Anička s babí nám uvařily k dobré polévce smažený květák s bramborem.Po poledním klidu a po svačině, řádně odpočati jsme vyrazili k lesnímu rybníku, protože voda v Nežárce ještě nebyla to pravé. I v rybníku voda ještě nenabízela tu správnou teplotu a jen ti nejotužilejší a nejodvážnější se vrhli s pokřikem do vody. Nakonec odvážlivci strhli i ostatní a všichni jsme se pod dohledem štiky Daniely, kapříka Vládíka a Miloše ve vodě vyskotačili. I když jsme měli sebou u vody svačinu, vrátili jsme se do tábora řádně vyhladovělí a s chutí jsme se vrhli na večeři. Srbské žebro s rýží nám chutnalo. Nedělní večer jsme si zpestřili divadlem, které jsme si připravovali během dne. Témata byla ze železničního prostředí. Soutěž vyhrála družina modrých s tématem Kontrola jízdenek v přeplněném vagonu svým bezvadným provedením. V těsném závěsu byli červení se scénkou Přeprava zvířat ZOO vlakem. Dokázali rozesmát celý tábor hereckým pojetím opičky, byla jako živá. Na třetím místě se umístili žlutí s velice podobným tématem - Doprava dětí do Lásenice. Na čtvrtém místě se umístili zelení se scénkou Přeprava fotbalových fanoušků. Večer jsme ukončili patnáctiminutovou diskotékou. V deset hodin byla odpísknuta večerka.

Zapsal: Oddíl nejmladších děvčat


Pondělí 10.8.

Je 5. den v táboře a budí nás zvuk píšťalky. Venku to nevypadá na nejlepší počasí, ale přesto jsme plní nadšení a elánu, prožít další táborový den. Po důkladné rozcvičce se všichni přemístili do svých chatek, aby si trochu poklidili a připravili se na snídani. Dopoledne se už vylepšilo a tak mohla začít další celotáborovka. Běhat po úřadech je fakt makačka. Každý tým si totiž musel opatřit povolení, aby mohl pokračovat ve stavbě trati. Úřady byly rozmístěny po celém táboře. Poté, co všechny týmy měly všechna povolení, šli kapitáni za generálním ředitelem Kokrhelem, aby jim vydal potvrzení. Po skončení namáhavé hry se šli všichni naobědvat. Když jsme se najedli, šli všichni táborníci do svých chatek a odpočívali po vydatném obědě. Po poledním klidu šel celý tábor k nedalekému rybníku, kde se konaly další celotáborové hry a nesmělo chybět ani koupání. Hrály se různé hry, jako například polévání vodou. Až se všichni smočili a vykoupali, šlo se zpět do tábora, kde pro nás měla babi připravenou večeři. Jenže po večeři začala bouřka. Proto se všechny družiny odebraly na klubovnu, kde začaly další celotáborové hry. Na konci nesměla chybět menší diskotéka. Po večerní hygieně ulehl celý tábor do postelí. Dobrou noc.

Zapsal: Oddíl nejstarších děvčat


Úterý 11.8.

Vedoucí nás nechali přispat do půl deváté, což se nám opět líbilo. Po rychlé snídani standartního provedení – rohlík máslo džem nás vedoucí uvedli do života. Běhali jsme po úřadech jelikož jsme ke stavbě trati neměli úřední povolení. A tak jsme museli na katastrální úřad, k elektrikářům, vodařům, na kanalizace a dokonce i k místnímu krtkovi, abychom mu nepoškodili tunely. Všude nám házeli klacky pod nohy, to bylo samé přijdu hned, jsem na obědě a podobně. Když tam náhodou byli, tak nám zase něco chybělo a tak jsme běhali po táboře jako utržení. Místo placení za razítko jsme museli plnit různé úkoly. Když byla všechna razítka sehnána a šli jsme si pro povolení na generální ředitelství lásenických drah, tak jsme museli čekat u sekretářky, kterou dělal Miloš, protože vrchní inspektor Kokrhel byl na rybách. Ale všechno jsme do oběda zmákli. Oběd, jako snídani jsme rychle snědli (holanský řízek a brambor), protože nás čekal výlet do Jindřichova Hradce. Polední klid byl zrušen a šli jsme pěšky do Lásenice, kde jsme nastoupili do autobusu. V táboře zůstal jen oddíl prostředních děvčat, které pojedou na výlet zítra. V Jindřichově Hradci byl rozchod na nákupy. Neoblíbenější obchod byly Ptákoviny. Někteří si koupili pyrotechniku (v táboře jim byla zabavena). Po příjezdu do tábora byla ihned večeře, rajská omáčka s těstovinou a i když na výletě spousta z nás mlsala, večeři jsme s chutí snědli. Protože bylo hezky, tak po večerním nástupu pokračovaly rozehrané turnaje v přehazované a fotbalu. Už se brzy stmívá, tak se hrálo asi jen do devíti hodin. Za celý den toho bylo skoro dost na naše těla, tak se nám v deset hodin docela dobře usínalo.

Zapsal: Oddíl mladších chlapců



Středa 12.8.

Sedm hodin ráno, budíček, rozcvička. To nám ten den pěkně začíná. Včera jsme trochu nezvládli večerku, tak to bude asi tím. Po ranním úklidu a snídani se scházíme ve mlýně, protože hřiště je po včerejším dešti ještě mokré a hrajeme po družinách hry na klubovně. Během her vykouklo sluníčko, osušilo hřiště a tak jsme mohli během dopoledne dohrát turnaj v kopané a přehazované. Jelikož jsme se snažili a zbyl nám do oběda ještě nějaký čas, připravili pro nás vedoucí běhavé puzzle. Hra spočívala v tom, že obrázek který si každá družina namalovala, vedoucí rozstříhali očíslovali a my ho měli opět složit. Zdá se to být poměrně jednoduché, ale komplikace byla v tom, že pro každý díl se muselo doběhnout asi padesát metrů. Do oběda jsme to stihli a pražská omáčka s knedlíkem zmizela beze zbytků v našich žaludcích. Prostřední děvčata obědvala o trochu dříve a vyrazila na výlet do Jindřichova Hradce. polední klid přišel vhod, protože po sportovním dopoledni trochu bolí nohy. I když v táboře chybí jeden oddíl, pokračuje po poledním klidu celotáborová soutěž. Jezdíme na lodičkách, střílíme ze vzduchovky, chodíme na chůdách. Odpoledne uteklo jako voda a už tu byla večeře a s ní francouzské brambory. V pekáčích zbyla jen připečená kůrka na stěnách.Po večerním nástupu se opět scházíme na klubovně, z každé družiny vybíráme toho nejchytřejšího, který zastupuje družinu v obdobě hry Chcete být milionářem. Najednou zde byla druhá večeře, po ní večerní hygiena a večerka. Další den je za námi.
Zapsal: Oddíl prostředních děvčat


Čtvrtek 13.8.

Prší. Déšť bubnuje do střech a nám se z vyhřátých postelí nechce. To si asi uvědomují i vedoucí, tak nás nechávají ležet až do devíti hodin. Máme rádi déšť, kdyby tak chtělo pršet každé ráno. Vstávat se však jednou musí a tak nás píšťalka zvedá do nového dne. U snídaně nás čeká překvapení, není rohlík, máslo, džem, ale rohlík s nutelou. A prší a prší. Nedá se tedy nic dělat, dopoledne je asi na pohyb venku ztracené, tak dohráváme na klubovně včerejší milionářskou soutěž. Mlýnem až do klubovny se šíří vůně překvapení číslo dvě - vůně smažených řízků. I když po pozdní snídani moc pohybu nebylo, řízky s bramborem mizí v našich bezedných žaludcích nadzvukovou rychlostí. Chudák místní vepřík, moc zbytků pro něj nezůstává. A prší i o poledním klidu, všichni musíme být schovaní, ale nám to tak ani moc nevadí. Po poledním klidu se začíná počasí umoudřovat, vedoucí nás ven nepouští a pro kluky vyhlásili turnaj ve stolním tenise se zkrácenými sety, aby si zahráli všichni. Děvčata mají na klubovně výtvarné odpoledne. Pletou náramky z bavlnek. modelují z moduritu, navlékají korálky a malují na sklo. Docela je to baví. Je to takový odpočinkový den. A přichází překvapení číslo tři, k večeři čína s rýží. To, ale pro naše žaludky nic neznamená. Čína mizí rychleji než řízky. Večerní nástup se odehrává ve zrychleném provedení a je zakončen překvapením s pořadovým číslem čtyři. Diskoška. Vstupenkou na ní je mikina, abychom nelítali ven se napít zpocení jen v tričkách. Tancujeme, hrajeme diskohry a večer ubíhá. Najednou je tady konec a nám se moc nechce. Pak ale dostáváme sladký výstupní lístek v podobě jahodového pendreku a to už se nikdo odchodu nebrání. Večerka. Ajajaj, někteří jedinci ještě pobíhají mezi chatkami. Aby to nedopadlo jako včera. No necháme se ráno překvapit.

Zapsal: Oddíl prostředních děvčat


Pátek 14.8.

Budíčééééék. Otvíráme oči a pohled z okna chatky nám říká, že je víc než sedm hodin. Tohle pozdější vstávání je opravdu příjemné a ještě příjemnější je to, že se neozývá signál k rozcvičce. Při snídani se dozvídáme, že dopoledne proběhne po oddílech. Alespoň můžeme dodělat rozpracované výrobky ze zítřka. Velkému zájmu se opět těší lodičky a míčové hry. Dopoledne v poklidu uběhlo a je na řadě´oběd, k němu polévka s noky a kuře na paprice s knedlíkem. O poledním klidu se po obloze honí mraky, ale neprší. Alespoň není takové vedro a můžeme se odpoledne vrhnout na celotáborovou hru, která spočívala v hledání indicií pro sestavení zprávy. Indicie byly rozmístěny všude, ve mlýně, na louce i na protějším břehu, kam jsme se museli přeplavit na loďkách. Po získání všech indicií, které byly psány tajným písmem jsme získali zprávu, že máme jít po družinách do lesa a přinést dříví na večerní táborák. Dříví jsme donesli a vedoucí s několika staršími kluky začali připravovat táborák. Ostatní si měli do večeře začít připravovat program na zítřejší soutěž ve zpěvu tak, aby se jí zúčastnila jakýmkoliv způsobem celá družina. a byla zde večere, den uplynul jako voda. Kuchařka Anička a táborová babi měly volno, tak nám šunkofleky s okurkou vydali vedoucí. Po večerním nástupu byl v osm hodin zapálen táborák. Jelikož se mezi námi nenacházel nikdo s hudebním nástrojem, tak jsme si zazpívali sami. Když bylo dost žhavých uhlíků, přišly na řadu k opečení buřty a když došly i chleba. Několik vynálezců z řad chlapců přinesli i nezralá jablka a to jsme málem přišli i o zdravotnici, neboť ji z toho málem ranila mrtvice. Na kutě jsme šli v deset hodin.

Zapsal: Oddíl nejmladších děvčat


Sobota 15.8.

Píšťalka přetrhává naše sny a probouzí nás do azurového nebe. Dnes si asi užijeme teplo, už při nástupu na snídani sluníčko pěkně pálí. Dopoledne probíhá v oddílovém rozdělení. Některé oddíly jdou do vesnice utrácet poslední peníze, ostatní oddíly v táboře si zvolily sportovní vyžití a jízdu na lodičkách. Rozpálené dopoledne se přehouplo k polednímu času a obědu. Za takovou pizzu od naší kuchařky by se nemusela stydět žádná pizzerie. Polední klid byl zkrácen a hurá k vodě do rybníka v lese. U rybníka, abychom pořád jen neleželi, hrajeme po družinách různé ptákoviny, jako naplnění kbelíku vodou kterou nosíme v hrsti, sestřelení pingpongového míčku proudem vody z injekční stříkačky, vodní bitva kelímky naplněnými vodou a spousta jiných her. To všechno bylo zakončeno soutěží družin ve vydlabávání melounu. Celé odpoledne jsme strávili u rybníka, z vody nám vyhládlo tak nebylo divu, že jsme ke svačině snědli všechno co bylo ve mlýně k snědku. Náš hlad jsme zahnali až u večeře bramborovým salátem s filé. Po večeři nám ještě dali vedoucí šanci se dopřipravit na večerní písničkovou soutěž. Lásenické superstar se zúčastnilo osm soutěžících, po dvou z každé družiny. O vítězích ani poražených nebudeme psát, ale všem patří obdiv za předvedené výkony, protože zpívat poprvé do mikrofonu a před obecenstvem asi není jen tak jednoduché. Písničková soutěž byla prokládána tancem pro nás všechny, ať se také vyřádíme. Čas jsme ani nevnímali a najednou bylo po jedenácté hodině. Večerce jsme se ani nebránili, sluníčko nás pěkně utahalo. O půl dvanácté byl v táboře klid.

Zapsal:Oddíl nejstarších děvčat


Neděle 16.8.

Neděle ráno. Sluníčko svítí a slibuje další parný den. Po tradiční nedělní snídani, vánočkou a kakaem, se do oběda pouštíme do posledních soutěží do celotáborové hry. Na louce se rozpoutává bitva družin v blbinohrách jako je přenášení pingpongového míčku na lžíci, pinkání míčku na pálce za běhu a podobně. U této činnosti uběhl čas do oběda – bramborovým knedlíkům se zelím a uzeným. Sluníčko pálilo čím dál víc a tak nám vedoucí vyhlásili v duchu tématu celotáborové hry Vláček splněných přání, což obsahovalo to že každému bylo umožněno zvolit si činnost podle svého přání a tak se v chládku klubovny navlékaly korálky a pletly náramky, koupalo se v řece, jezdilo ve stínu stromů na lodičkách, někteří absolvovali vycházku ke druhému splavu, spojenou s koupáním na jezu. Pohodové nedělní odpoledne. Po večeři, ke které byla nádivka s bramborem nás čekal nástup spojený s vyhlášením výsledků celotáborové hry. I když vedoucí vyhlásili pořadí, přesto jsme vyhráli všichni a kapitáni družin nám rozdělili koše s odměnami v podobě pamlsků a drobných pozorností. A pak už nás čekala jen rozlučková diskotéka do jedenácti hodin. Usínat se nám nechtělo a tak měli vedoucí plné ruce práce nás uspat.

Zapsal: Oddíl nejstarších chlapců



Pondělí 17.8.

Opět budíček trochu déle a sluníčko pálí jako včera. Celotáborová soutěž je dohrána, soutěže nás nečekají a tak máme slíbeno, že budeme lenošit ve stylu splněných přání. Koupání, lodičky jdou z ruky do ruky. Lenošení přerušil jen oběd s povidlovými knedlíky. Po obědě nám přetrhla lenošení letní bouřka, která se nad námi přehnala kolem druhé hodiny, ale pak zase vykouklo sluníčko a voda nás opět přilákala. Jenže všechno hezké jednou skončí a hvizd píšťalky mimo obvyklou dobu nám zvěstoval, že asi bude dít něco mimořádného. A taky ano, něco, na co jsme úplně zapomněli a co nás zchladilo více než voda v Nežárce. Do večeře balení, aby toho zítra nebylo moc. A rázem bylo až na drobné výjimky po náladě, že ani chutná večeře v podobě závitku s kaší nám neklouzala do krku. Zítra jedeme domů, další tábor až napřesrok, pro někoho tento už poslední. Tak nám vedoucí ještě zahráli pár písniček na rozveselení, některým děvčatům a chlapcům i na rozloučenou. A pak už jen poslední večerka a poslední noc.

Zapsal: Oddíl prostředních děvčat



Úterý 18.8.

Čtvrt na sedm, budíček! Zatím ale jen pro vedoucí. Obvyklá ranní káva a instrukce před odjezdem. To těch čtrnáct dní uteklo jako voda. Taky se, ale trochu ozývá únava, protože po celoročním vysedávání na židlích kanceláří a škol je čtrnáctidenní pobyt na čerstvém vzduchu za neustálého pohybu docela nápor na zhýčkané tělesné schránky. Tak, sedm hodin, budíček a obvyklé vyhánění divé zvěře z pelechů. Dnes ale kupodivu „časné“ vstávání nikomu nevadí. Ranní hygiena, nástup před snídaní, poslední instrukce k odjezdu a snídaně. V osm hodin přijíždí automobil, který nám odveze kufry. Nakládání a úklid chatek, to všechno stíháme do devíti hodin. Na letní jídelně se tvoří hloučky, žádné poletování po táboře, žádný křik, na všechny dosedla odjezdová nálada. Předposlední hvizd píšťalky všechny svolává k výdejnímu okénku stravy pro balíčky na cestu. Balíčky uloženy, kontrola před odjezdem provedena. Deset hodin, poslední hvizd a nástup. Táboru ahoj! Ahóóój! Vpravo v bok! Odchod! Tak snad příště.

Zapsal: Oddíl vedoucích