Už je to 6 let, co jsem naposledy byla na tomto skvělém táboře. A každý rok si na něj ráda vzpomenu a ráda bych zase zažila tu atmosféru.......

S velkým nadšením znovu balila nezbytné věci do krosny a s nadšením vstávala už kolem čtvrté hodiny ráno, aby mě a sestru mohli rodiče odvízt do nádraží, odkud se vyjíždělo. Cesta vlakem byla plná dobrodružství. Nádraží v Jindřichově Hradci, cesta do Lásenic autobusem a dál pěšky.
Ubytování ve stanech, pro menší byly chatky. Rozdělení do družin, celotáborové hry, nástupy před jídlem. Ranní rozcvičky s Romanem!! Odpolední klid, koupání v rybníce, sběr borůvek, knedlíky z borůvek :-) Jízdy pramicí po Nežárce, otřesné vesty :-) V lese stavění domečků z mechu a kapradí. Večerní diskotéky, stezky odvahy, praní ponožek a nechutné mytí ešusů. Do dneška odmítám mytí nádobí v napuštěném dřezu, tolik se mi to hnusilo.
Skvělá vedoucí Terka, zdravotnice Martina, hlavní vedoucí Vašek, Roman, to jsou lidi, na které se nezapomíná. A pak taky kamarádky! Pavla Judová, Míša Jedličková, Péťa Svatošová...